Charakteristika lesní správy

Lesní správa Ostrava původně Lesní správa Šenov (přejmenována k datu 1.1.2006) vznikla jako organizační jednotka Lesů České republiky, s.p. dne 1.7.1992, a to jako nástupnická organizace bývalého Účelového lesního závodu Šenov tehdejších Severomoravských státních lesů Krnov.

V současné době Lesní správa Ostrava hospodaří na katastrálním výměře 95 090 ha. K 31. 12. 2017 obhospodařovala přímou správou 9 463,90 ha pozemků, přičemž 9 322,62 ha byl PUPFL (pozemky určené plnění funkcí lesa) a z toho 8 883,53 ha přímo porostní půdy.

Území je charakterizováno průměrnými ročními teplotami mezi 7–9 °C, průměrným úhrnem ročních srážek 600–800 mm, průměrnou délkou vegetační doby 160–165 dní, průměrným počtem mrazových dní 110–130 dnů a průměrným počtem dní se sněhovou pokrývkou 50–60 dní. Nejsilnější a nejčastější větry vanou od JZ až SV.

LS je členěna na 8 revírů:

  • 01 – Šilheřovice
  • 02 – Čavisov
  • 03 – Poodří
  • 04 – Šenov
  • 06 – Borek
  • 07 – Louky 
  • 08 – Albrechtice
  • 09 – Třinec

Oblast působnosti Lesní správy je v rámci severní Moravy zejména na území Ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace. Geograficky se jedná o Ostravskou pánev, na jihu zasahuje do Oderské brány, západně navazuje na Vítkovskou vrchovinu a Hlučínskou pahorkatinu, sever a východ je vymezen státní hranicí s Polskou republikou a jihovýchodně zasahuje do Těšínské pahorkatiny.

Nejvyšším místem na území lesní správy je vrchol Vružná 530 m n.m., nacházející se u Třince mezi obcemi Horní Líštná a Vendryně poblíž česko-polských hranic. Nejnižším místem je soutok řek Odry a Olše 195 m n.m.  u Bohumína, které přímo tvoří hranici s Polskem.

V rámci Lesní správy Ostrava mají působnost obce s rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Opava, Orlová, Ostrava a Třinec.

Lesy a celkově životní prostředí na území lesní správy byly v minulosti výrazně ovlivňovány průmyslovou výrobou a důlní činností. V současné době již došlo k útlumu výroby a uzavření mnohých dolů, přesto jsou důsledky patrné dodnes a mnohdy se právě začínají až nyní projevovat jejich dopady. Následkem toho je pěstování lesa v této oblasti výrazně složitější než za běžných podmínek. Těžba uhlí měla dále za následek rychlý rozvoj těžkého průmyslu se svými negativními vlivy na životní prostředí. Jedná se o prach, hluk, imise, nadprůměrné zatížení území dopravou, silné demografické vlivy rychle se rozrůstajícího počtu obyvatel. V rámci České republiky se jedná o území s nejvyšší hustotou osídlení. Docházelo k nešetrnému budování obcí a měst v těsné blízkosti lesa. S tím bylo spojeno časté kácení okrajových částí porostů ba dokonce i zábory lesní půdy. S tím souvisí následná výrazná roztříštěnost lesních porostů. Specifický je přechod jednoho sídla na druhé bez jakékoli proluky. Obce mnohdy obklopují les, který tak zasahuje přímo do jejich intravilánu a velmi často je díky tomu ztížená nebo i znemožněna přístupnost lesních pozemků k jejich obhospodařování.

Lesy a lesnické hospodaření

Lesnické hospodaření je za těchto podmínek složité. Dnešní požadavky na využívání lesa jsou různorodé. Již není prioritou produkce dřeva pro jeho následné zpracování, v současné době se dostávají do popředí zájmy spojené s provozováním sportovních aktivit, využívání lesa pro relaxaci, sběr lesních plodů a podobně. Nezanedbatelný je rovněž přínos lesa v jímání vody v krajině, vytváření příjemného životního prostředí zachytáváním prachu a škodlivin, vytvářením stínu, ochlazováním okolí a dalších funkcí, které májí význam především v průmyslově dotčené krajině Ostravska.

Při lesnickém hospodaření v daném území je třeba se přizpůsobit všem těmto aspektům tak, aby se zohlednily funkce lesa jak ekonomická, tak ekologická, krajinotvorná a rekreační, což je mnohdy velmi složitá a citlivá záležitost. Tato skutečnost často vyžaduje změny druhové a prostorové skladby porostů, jejich rekonstrukce i zvláštní ochranu. Proto je na značné části území změněn způsob hospodaření z kategorie lesa hospodářského na les zvláštního určení s ohledem na veřejný zájem. Tyto lesy pak fungují ve složitějším režimu hospodaření mnohdy omezující funkci hospodářskou. V současné době je na Lesní správě Ostrava již více než třetina lesů jiných než hospodářských.